První přechodné období - 7. - 10. dynastie

2150 - 2040 př. Kr. Není na světě horší věci než strádající lid na úkor svých vládců

Toto období navázalo na úpadek a rozpad Staré říše a rozdělení země na několik celků, vzájemně spolu soupeřících a bojujících. Panovníci v jednotlivých částech země se střídali tak rychle, že většina z nich neměla čas zanechat po sobě trvalou památku a v mnoha případech nebyla zachována ani jejich jména.

Obrovský růst úřednictva, malé výnosy z polí, osamostatňující se oblastní vládci, stavba a údržba obrovských pyramidových komplexů a jejich zádušních kultů, moc kněžstva, to jsou jen hlavní důvody pádu Staré říše a hospodářské a politické katastrofy, která po ní nastala. 7. - 10. dynastie je zařazována do prvního přechodného období egyptských dějin. Je to obecně doba velkého chaosu, hladomoru a strádání obyčejných lidí. Egypt je rozdělen na minimálně dvě části a v každé z nich panuje jiná dynastie, jiný rod, který prohlašuje že jen on jediný je legitimní. Severní Egypt vládne z Heliopole, jižní z Théb. Za dobu ani ne sta let se vystřídá obrovské množství vládců se jmény jako Neferkare, Cheti, Merikare, Itej, Enjotef atd. Posledním králem přechodného období byl Mentuhotep I. - jeho následovník a Mentuhotep II. - vládce Dolní říše se stal zakladatelem 11. dynastie, dynastie, která přivedla na svět Střední říši.

Sedmá dynastie vládla v sídelním městě Menofr. Uvádí se, že se na trůnu vystřídalo kolem sedmdesáti panovníků, ale nedochovalo se ani jedno jméno. Letopočet zániku dynastie není rovněž znám.

Počátkem vlády osmé dynastie (takzvané vlády Enjotéfů) se zřejmě překrývá s koncem vlády předcházející dynastie. Sídelním městem osmé dynastie byl Vesét (Théby) a dynastie přetrvala až do konce přechodného období. Počet panovníků je opět neznámý, ale dochovalo se několik jmen králů této dynastie. Jsou to Merenré, Neferkaré, Džedkaré, Merenhon, Nikoré a Aba.

Souběžně se dvěma uvedenými vládla devátá a desátá dynastie, jejichž sídelním městem bylo Nenísovet, ležící u Fajjúmské oázy. Tyto dvě dynastie zde vládly po celé první přechodné období. Uvádí se, že se na trůnu vystřídalo celkem asi čtyřicet panovníků. Z deváté dynastie se dochovalo jediné jméno Achotaje I., z desáté potom jména Achtoj II., III., IV., dále Merikaré.

Jedinou pyramidou prvního přechodného období zanechal po sobě král Aba z osmé dynastie. Je to malá (31,5 x 31,5 m), dnes zcela zničená pyramida, stojící na sakkárském pohřebišti. Z jejího příslušenství a výzdoby se nezachovalo téměř nic, ale zajímavá je po stránce stavitelské, protože byla vybudována systémem otevřené jámy, přičemž současně byly kladeny okrajové vrstvy nadzemní části pyramidy. Vlastní jádro pyramidy bylo dokončeno poslední, po překrytí jámy. Jako předcházející pyramidy obsahovala i tato texty, které se částečně dochovaly.

Jinak jsou ale události tohoto období zapomenuty. Dá se předpokládat, že Egypt se zmítal ve vnitřních nepokojích a bojích o trůn. Panovnické rody v různých oblastech se snažily získat vládu nad celou zemí. Nakonec se jako nejsilnější a nejschopnější ukázali panovníci Vesétu, kteří otevřeli novou stránku dějin.